Listopad 2010

Anglický špringr španěl

10. listopadu 2010 v 16:17 Plemena pejsků
Historie:
Toto středně velké elegantní plemeno pochází z Anglie, konkrétně z hrabství Norfolk. Pes typu stavby špringršpaněla je znám již několik set let.
Psi slídiči začínají získávat na oblibě v polovině 18. století, kdy byl lov malé zvěře velmi oblíbený. Této zálibě vděčíme za vyšlechtění mnoho plemen mezi nimiž je i anglický špringršpaněl. Původně byli tito psi užíváni k lovu s spolu s dravými ptáky, později se jejich využití rozšířilo i na lov lišek, aportování nebo třeba i k nahánění zvěře do sítí. Plemeno bylo v Anglii uznáno roku 1902 ale i přes to se chov špringršpaněla nijak výrazně nerozšířil. Vývoj byl pomalý a již tehdy byli chováni psi jak pro lov tak i jako společníci. Dnes je již špringršpaněl znám po celém světě a stal se oblíbeným společníkem.


Vzhled:
Přibližná kohoutková výška se pohybuje okolo 51 cm.
Má dlouhou srst vyskytující se v několika barvách - játrově hnědá s bílou, černá s bílou nebo s pálením. Srst je hladká hustá. Delší osrstění je na uších, končetinách a ocase. Celkově se pes jeví elegantně a vznešeně. Ocas může být buď kupírovaný nebo přirozeně dlouhý s delším osrstěním.


(foto je pořízené z útulku)

Povaha a využití:
Je to plemeno veselé živé povahy. Je přátelský inteligentní a klidný. Dnes je jeho lovecké využití všestranné. Je dobře ovladatelný. Dokáže přinášet i větší kusy zvěře díky svému vyššímu vzrůstu. Dnes si kromě loveckého využití naše anglický špringršpaněl místo i jako pes do rodiny. Osvědčil se jako výborný společník i jako výstavní pes, který díky své ladnosti sklízí mnoho úspěchu.


Péče:
Dlouhou srst je třeba pravidelně kartáčovat a pečovat o ni. Stejně důkladnou péči vyžadují jeho uši, které je třeba často a pravidelně čistit. Vzhled k jeho loveckému původu je nutné mu dopřát dostatek volného pohybu nebo jej zabavit nějakou aktivní hrou.

Anglický setr

10. listopadu 2010 v 13:10 | VerčaTHčka ツ |  Plemena pejsků


Historie

Anglický setr byl vyšlechtěn v 19. století na území Velké Británie, avšak prvopočátky vývoje plemene sahají až do roku 1555. Jedním z hlavních lidí, kteří se v té době zasloužili o chov nového plemene byl lord Edward Laverack. Anglický setr je výsledkem křížení španělů. Vezmeme li v potaz kolik různých předků může anglický setr mít není divu, že až roku 1825 můžeme mluvit o ustálení typu plemene a tedy i vyšlechtění nové rasy. Hlavním cílem chovatelů byl vždy pes lovec, pes který je vytrvalý s vynikajícím čichem statný a rychlý. Anglický setr si do dnešní doby zachoval jak svůj atraktivní vzhled tak i své lovecké instinkt.

Využití a povaha


Jak bylo již řečeno jde o psa vyšlechtěného pro lov, ve kterém skutečně vyniká. Má vynikající nos, schopnost vystavovat zvěř a aportovat ji. Oplývá jistou dávkou temperamentu a vytrvalosti. I dnes se tedy anglický setr využívá jako lovecké plemeno. V posledních letech se stává velmi oblíbeným plemenem výstavním. Jeho dlouhá srst a přenádherné elegantní chody z něj dělají výstavního favorita nejednoho z diváků. Povahou je přátelský a vlídný.

Vzhled

Anglický setr je plemeno dosahující výšky kolem 65 cm v kohoutku. Srst je dlouhá a hedvábná vytvářející praporce na ocase, zadních stranách končetin, uších a hrudi. Barva je černobílá, žlutobílá, játrově hnědobílá a může být i tříbarevné zbarvení ( tricolor ), tj.bílá s černou a tříslovou. Přednost se dává jemně stříkané skvrnitosti před velkými barevnými plotnami. Pohyb je elegantní s vysoko nesenou hlavou.


Péče

Jakožto lovecký pes vyžaduje anglický setr hodně pohybu. Je vhodný především pro majitele, kteří jsou ochotni s ním trávit hodně času na procházkách. Srst vyžaduje pravidelné kartáčování, dobrou kondici srsti podporuje i kvalitní vyvážené granulové krmivo.

Anglický pointer

9. listopadu 2010 v 16:06 Plemena pejsků
Historie:
Původ tohoto plemene je španělský. Existují rukopisy ze 13. století popisující tamnější ptačí psy mající širokou hlavu, velké tělo a strakatou kůži. Nazývani byli "perros de punta". Postupem času se tito psi dostali dále na sever do Francie a pak na Bristké ostrovy, kde si vysloužili název pointer. A proč vlastně pointer? Existují dvě verze, které zdůvodňují název pointer. První poukazuje na překlad slovesa " to point", které má kromě mnohých jiných i význam - ukazovat - a pes skutečně "ukazuje" skrytou zvěř. Odborně bychom měli říci, že ji vystaví. Naprosti tomu přeložíme-li slovo "point" znamená to bod - a proto pointer - vystavující pes tvoří v poli světlý bod. V Anglii se šlechtici snažili o ustálení jednoho typu psa. Dovezení psi měli sice výborný čich, ale za to byli pomalí. Anglická šlechta je tedy křížila s foxhoundy, greyhoundy, bloodhoundi. Jedním z nestorů plemene je William Alkwright. Jen málo dnešních ohařů se obešlo bez přikřížení právě tohoto anglického pointera.
Vzhled:
Žádoucí kohoutková výška u psů je 63 - 69 cm, u fen se pohybuje v rozmezí 61 - 66 cm.
Srst je krátká, obvyklé barvy jsou citrónová a bílá, oranžovobílá, játrově hnědá a bílá, černá a bílá. Standardu odpovídá i jednobarevné nebo tříbarevné zbarvení ( tricolor ). Působí lehkým sportovním elegantním dojmem.
Využití a povaha:
Je to všestranný pes, který se u nás uplatňuje především jako pomocník myslivce. Je to inteligentní dobře cvičitelný pes. Vyniká v práci pro kterou byl po staletí šlechtěn. Na celém světě je považován za jednoho z nejlepších ohařů po pracovní stránce. Díky své povaze je i vhodným rodinným psem, je ovšem nutné stále pamatovat toho, že je to pes především lovecký.
Péče:
Jeho srst nevyžaduje de fakto žádnou speciální péči. Pro odpočinek je dobré mít k dispozici měkký podklad, aby se zamezilo otokům na loktech. Jako lovecký pes vyžaduje časté procházky.